Rozhovor s absolutním vítězem Davidem Kellnerem

Rozhovor s absolutním vítězem Davidem Kellnerem

1) Ahoj Davide, my dobře víme, že jsi ostřílený OCR běžec a máš za sebou mnoho náročných závodů se skvělým umístěním, což jsi potvrdil absolutním vítězstvím na Tulením závodě, ale mohl by ses přesto na úvod našim příznivcům trochu představit?

Ahoj všem, jmenuji se David Kellner, žiji v obci Úlice asi 25 km od Stoda a je mi 42 let. V OCR mě žene vpřed spoustu aspektů a jedním z nich je fakt, ža mistrovi světa Spartan v roce 2017 bylo při jeho triumfu 40 let. Je jasné, že abych mohl OCR dělat na top úrovni a porážet mladé borce, musím dodržovat úzkostlivě životosprávu, hlídat si stravování a spoustu dalších aspektů. Mám také úžasnou manželku, která mě neskutečně podporuje, pomáhá, fandí mi a když zrovna nerodí, je na každém závodě se mnou a ještě navíc se sama OCR věnuje, když nečekáme miminko. V tom mám velkou výhodu a štěstí.

2) Naprosto rozumim! Věk je jenom neurčitý číslo, co si budem povídat. Třeba Petr Vabroušek má bejt teoreticky ve sportovním důchodu a podívej, co předvádí a s jakou pohodou drtí o generaci mladší borce. Jak dlouho Ty se věnuješ OCR závodům?

Asi Tě budu šokovat, ale teprve od 1.9.2017. Za mou výkonností stojí fakt, že jsem se v minulosti věnoval atletice, silově – vytrvalostnímu pětiboji, triatlonu a hlavně to, že OCR mě neskutečně baví.

3) Pfuuu, takže třičtvrtě roku?? Hezky válíš! Ale vzhledem ke komplexním základům z atletiky a triatlonu se vlastně není moc čemu divit. Jak ses vlastně o „domácích” závodech Seal’s RUN dozvěděl?

O závodě Seal´s Run jsem se dozvěděl z rozpisu OCR závodů na internetu. V přípravě preferuji každý víkend závodit, přes týden se věnovat nácviku překážek a běžěcké tréninky zařazovat tak, abych tělo během pěti dní co nejdříve zregeneroval a poté i nastartoval na následující víkendové závody. Proto jsem chtěl startovat na vašich závodech v pátek a v sobotu. V pátek už jsem si odnášel věci do auta a chystal se na váš noční závod, když mi moje žena volala, že měla autonehodu. V tu chvíli jsem se rozjel za svou těhotnou ženou a dětmi. Dnes naštěstí mohu konstatovat, že ač má žena zůstala v nemocnici na pozorování, nic vážného se nestalo a v nejbližších dnech se nám narodí dcera Sára. (Během vzniku rozhovoru už se dcerka narodila – pozn. autora)
Když jsem přijel za ženou do nemocnice, řekla: „Jeď alespoň v sobotu na Seal´s RUN a závoď i za nás.” A tak jsem jel a sobotní závod vyhrál pro mou ženu.

4) Ouu, nepříjemná záležitost. Hlavně, že vše dobře dopadlo. K narození dcerky tímto srdečně blahopřejeme, ať roste ve zdraví a dělá radost! Co pro Tebe bylo hnacím motorem se na závody přihlásit a cos vlastně od závodů čekal? Přijel sis Seal’s RUN jen vyzkoušet a užít?

Váš závod pro mě byl velkou neznámou, a tak jsem si dal za cíl být do třetího místa a vyzkoušet si přepálený začátek a boj s laktátem ve svalech hned v úvodu závodu, protože to samé mě pravděpodobně čeká na Mistrovství Evropy OCR v Dánsku a Mistrovství Evropy Spartan Race ve Francii, na přelomu června a července ve dvou po sobě jdoucích víkendech, kam jsem se kvalifikoval a chystám se. A tak jsem se s vervou pustil do závodu a každým kilometrem si říkal, jak je váš závod zajímavý, plný překážek, které neznám a baví mě…

5) Tomu říkám jít do závodu s jasným cílem, klobouk dolů! O tomhle si my profesionální amatéři můžeme nechat jenom zdát. Šel jsi tedy do závodu s jasným cílem pokud možno převálcovat soupeře?

Nepřijel jsem soupeře převálcovat, jen podat co nejlepší výkon a přiblížit se svému velkému snu, přivést si z ME umístění na bedně. Každého soupeře si vážím, protože OCR je sport pro lidi s velikou vůlí a srdcem starověkých gladiátorů. Proto OCR dělám, proto si vážím každého, kdo tento závod dokončí a odchází s medailí na krku.

6) Tesat do kamene taková slova, Davide, jsi opravdový borec! I my neustále tvrdíme, že na našich závodech je každý dokončivší vítěz. Jen někteří byli v cíli o něco rychleji. Jako třeby Ty 🙂 Na druhého v pořadí jsi měl pohodlný náskok. Čekal jsi tak hladký průběh?

Ano, náskok v cíli jsem měl, protože evropská špička je vyrovnaná a vždy nás dělí pár vteřin, takže z tohoto pohledu jsem byl spokojený se svým časem, výkonem i náskokem.

7) Hoši v kategorii M39 by mohli vyprávět. První dva borce od sebe dělilo 2,3 vteřiny. Jak vidno, nevyplácí se ztrácet ani sekundu. Zmínil jsi souboje v evropské špičce. Co považuješ za největší úspěch ve své poměrně krátké OCR kariéře?

Určitě si považuji to, že jsem se nominoval na ME OCR do Dánska 29. – 30.6.2018, na ME Spartan do Francie 7.7.2018 a na MS Spartan, které se bude konat v říjnu v USA. Strašně moc se těším, až obléknu reprezentační dres a pokusím se o splnění snu každého sportovce, stát se mistrem Evropy. Hodně si také cením, pro mne neskutečné série, kdy za posledních sedm víkendů jsem absoluvoval 15. závodů v Čechách, na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku a 15 x jsem stál na stupních vítězů ( 6x 1.místo, 7x 2.místo, 2x 3.místo ). Ale jestli mám vyzdvihnout jeden úspěch je to minulý víkend: v pátek ve 23:59 jsem byl u porodu své dcery a držel manželku za ruku a za deset hodin byl na startu mého zatím největšího a nejdůležitějšího závodu, zařazeného do Evropského poháru, Spartan Super v Maďarském Várgesztes, který jsem v age group dokázal vyhrát.

8) Tyvole! Odpusť to zvolání, ale úplně mi to vyjelo z huby, jak mi spadla čelist. Klobouk dolů i s příčeskem. Samozřejmě budeme všichni držet palce, ať to vyjde nejen na Evropě a doma Tě přivítají s plackou! Trať pro Tebe musela být oproti jiným závodům vcelku triviální a nenáročná, ale řekni nám jak se Ti líbila technicky?

Co se týká tratě, jsem vždy rád, když závod je v horách kde jsou kopce, protože tam vždy získávám nad svými soupeři. Ale protože jsem měl před Seal´s RUNem za sebou sedm závodů ve třech víkendech (GR Milovice, SR Donovaly a SR Krakow), tak i závod Nový Mlýn II mi dal dost zabrat. Technicky se mi závod hodně líbil, protože překážky následovaly rychle po sobě a z toho jsem byl hodně příjemně překvapen, a proto mě závod bavil.

9) Děkujeme za pochvalu, jsme rádi, že Tě závod bavil. Jak často se věnuješ tréninku? Máš nějaké speciální cviky a triky pro zlepšování kondice, nebo prostě v tréninku makáš na doraz a v závodech zaslouženě sklízíš ovoce?

Běhám každý den, někdy dvakrát denně, cca 300 až 400 km měsíčně, ale tak, že vnímám své tělo a trénink kvality zařadím až ve chvíli, kdy mé tělo je na rychlé běhání připraveno, takže nemám problém mezi závody přes týden jen běhat volně. Nácviku překážek se věnuji mezi závody, tak třikrát za týden. Nicméně téměř denně driluji hod oštěpem, ten totiž rozhoduje závody Spartan Race, na které kladu důraz. Určitě triky v běžecké přípravě mám, ale to by bylo na delší povídání..

10) Ale my máme čas i prostor, klidně našim čtenářům prozraď něco ze své tréninkové kuchyně. Třeba se nějaký začínající závodník Tvými radami bude řídit a za pár let bude díky tomu na bedně.

Myslím, že nejdůležitější, co se týká tréninku, je pochopit dvě věci. Svou výkonost mohu posouvat jen za předpokladu, že naslouchám svému tělu a tak citlivě volím, kdy je čas tvrdě dřít a kdy jen vyplavovat únavu lehkým klusem. Za druhé je velmi důležité si uvědomit, že lidské tělo je děsně rychle adaptabilní a tak potřebuje stále nové impulsy, šoky, aby se dál posouvalo a výkonost i přes hodiny stereotypního tréninku nestagnovala. Spoustu lidí to pak od tréninku odradí. A mé pravidlo, které taktéž funguje: když od svého těla něco chci, musím mu to náležitě zase vrátit, strava, spánek, životospráva. A teď konečně přejdu ke konkrétním tréninkovým metodám, které mi fungují. Nejsem zastáncem dlouhých běžeckých tréninků přes 20km, snažím se po kvalitním rozcvičení a rozběhání volit středně dlouhé úseky, nejčastěji dlouhé 1km, které běhám opravdu na maximum. Tyto úseky tělo nedostanou do hlubokého laktátu a tak jdou zařadit i jednou týdně mezi víkendovými závody. A ta moje vychytávka: profil rychlých úseků volím z kopců, protože tak přinutím své tělo k maximálnímu rozsahu pohybu i maximální rychlosti a to mi neskutečně funguje v posouvání mé výkonosti. A ještě jedna věc která u mě funguje. Trénink překážek se snažím dělat bezprostředně po běžeckém tréninku, tělo je rozehřáté a nehrozí zranění, a taky v únavě, čímž modeluji přesně stav, který přichází při závodech.

11) Je vidět, že opravdu víš, co děláš. Poslouchat své tělo je prostě nutnost, s tím nelze nesouhlasit. Pojďme zpět k závodům Seal´s RUN. Jakou překážku sis užil nejvíc a naopak, byla nějaká naprosto debilní?

Žádná vaše překážka nebyla debilní. A kterou jsem si nejvíc užil? Výběh na rozhlednu pro druhou část Memory kódu – Alzheimer, zámek, náramek, který jsem odpoledne věnoval mé ženě se slovy: „Tohle vítězství bylo pro tebe, lásko.” A také se mi líbil přeběh vodou po pontónech a pyramida z balíků. Ale jedna věc mě hodně dostala, když v propozicích bylo 8 km+, předpokládal jsem, že závod skutečně bude kolem osmi kilometrů a tak jsem na sedmém kilometru začal stupňovat tempo do finiše a závod stále nekončil. Nakonec závod měřil 11,3 km takže závěr jsem si dost užil…

12) To nás trochu mrzí. No, vlastně moc ne 🙂 protože nakonec závod dostal takovou tvář, jakou měl. Žel, prodloužení trati bylo nezbytné kvůli těžbě třeva, kdy lesní technika zplundrovala některé cesty tak, že by kotníkům rozhodně neprospěly. Pochlubíš se, kolik jsi dělal tuleňáků?

Jasně že pochlubím. Pro mě zbrusu nová překážka, obíhání kolíku a posléze hod kladivem pro mě dopadl nezdarem (Thórovo kladivo), a to samé jsem zopakoval při hodu pneumatikou na trn (Robin Hood). Takže tuleňáky jsem si poprvé vyzkoušel dvakrát.

13) To není moc, vzhledem k tomu, že Thórovo kladivo je vlastně úmyslně pro většinu závodníků předurčeno k nezdaru, aby si vyzkoušeli tuleňáky. Jsme tak trochu škodolibí hajzlové 🙂 Máš zkušenosti i z jiných závodů, tak můžeš srovnávat. Je těžší angličák, nebo tuleňák, nebo Ti vyhovuje běžecký handicap?

Každý handicap, který přichází pro nezdar na překážce se snažím udělat v co nejvyšší frekvenci, a to v průběhu závodu děsně bolí, proto je pro mě běžecký handicap rozhodně nejpříjemnější. Nicméně se snažím závodit tak, abych závod končit bez jediného handicapu, což se mi na Seal´s RUN nepodařilo.

14) Třeba se zadaří v budoucnu. Je něco, co bys pořadatelům vytknul, čeho by se měli pro příště vyvarovat? Občerstvení, čekání na posledního závodníka… Najít se dá cokoli.

Co se týče pořadatelů, organizace závodu, nemám co bych vytknul a myslím že jdete správnou cestou. Dobře jste zvolili 30 sekundový intervalový odstup, protože i když jsem startoval téměř poslední, tak jen u dalekohledu jsem musel pár vteřin čekat, jinak byla trať zcela průchodná. Občerstvení bylo zcela v pořádku a rozhodně bych nikdy nebyl naštvaný, že musím čekat na posledního běžce, protože si vážím každého kdo OCR závod dokončí.

15) Slova skutečného závodníka! A poslední otázka, zúčastníš se některého z dalších závodů Seal’s RUN?

Váš závod mě rozhodně oslovil a proto mám v plánu s mojí manželkou absolvovat všechny vaše závody, které se nebudou překrývat se závody evropské série SR, kterou bych chtěl v tomto roce v Age Groupe vyhrát. Závod Seal´s RUN, výběrem překážek a volbou terénu překonal moje očekávání.
Závěrem bych chtěl poděkovat svojí ženě za podporu, která pro mě strašně moc znamená. A vám čtenářům bych chtěl říct, že každý z vás může být lepší než je, každý z vás může jednou stát na bedně, jestli o to opravdu stojíte. Nebude to lehké, ale je to možné a hlavně máte to ve svých rukou. Snad vám můj příklad poslouží jako motivace k posouvání vašich sportovních hranic.

Davide, děkujeme, že sis na nás i v hektických dnech udělal čas na rozhovor. Přejeme mnoho úspěchů nejen na poli sportovním a ať se daří!
Já děkuji a doufám, že se všichni brzo uvidíme na závodech Seal´s RUN a v cíli si potřeseme rukou, protože jak jsem již zmínil, každý kdo závod dokončí je vítěz…

2 x komentář

  • Silvestr Kotek
    10.5.2019 9:49

    Dobrá práce Davide.. a nezapomeň se mi ozvat příští víkend jak jsi dopadl v Polsku a v neděli 19.5.2019 jsem Tě přihlásil na 1500n (11:30) a 3000 m (13.35) v Nýřanech!

    A ozvi se mi Silva . nemám na Tebe mobil ani Email

  • Petr Aunicky
    16.1.2020 5:49

    Dobrý den,
    Je možné se nějak pripojit ke sponzorům pana Kellnera?
    Děkuji za jeho práci, která je velkou inspirací a podporou posluchačů a účastníků našeho celostního rozvojového a sebepoznavacího programu POHODA PO ŠKOLE, provozovaného ve spolupráci se ZŠ Livingston.
    Věta pana Kellnera ” Musíš být silný silný v hlavě ” pokud chceš zvítězit, se stala mottem současného běhu našeho kurzu, a patrně se stane i výrokem roku (každoročně vyhlašovaná soutěž).
    Děkuji předem za informaci a zůstávám s pozdravem,
    Ing. Petr Aunický
    vedoucí instruktor a metodik programu POHODA PO ŠKOLE

Přidat komentář

Napsat komentář: Petr Aunicky Zrušit odpověď na komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Loading...